Jak již známe z definice množiny, jejich prvky může být cokoliv . Množina je balíček prvků a je svými prvky plně určen. Množiny čísel jsou velmi používané a proto se ukázalo být praktické dostat do povědomí lidí definici několika speciální číselných množin, na které se pak při práci s čísly odkazujeme. Tyto množiny mají dokonce i normu ČSN ISO 80000-2. Na této stránce najdete výčet těchto množiny nebo také oborů s jejich základními algebraitskými vlastnostmi.
Přirozená čísla, ℕ (Natural number)
.
Nejjednodušší číselnou množinou jsou přirozená čísla. Využívali se k vyjádření počtu jednoduchých objektů (jako je třeba počet jablek, ovcí, …).
Někdy nemusí být z kontextu literatury zřejmé, jestli autor textu mezi přirozené čísla řadí i nulu. Proto je pro lepší pochopení používat značení , a .
Algebraitské vlastnosti přirozených čísel
Množina přirozených čísel je uzavřená na operacích (+) a (·).
Sčítání + | Násobení · | |
---|---|---|
Uzavřenost | ∀ a, b ∈ ℕ ⇒ a + b ∈ ℕ | ∀ a, b ∈ ℕ ⇒ a · b ∈ ℕ |
Asociativita | ∀ a, b, c ∈ ℕ: a + (b + c) = (a + b) + c | ∀ a, b, c ∈ ℕ: a · (b · c) = (a · b) · c |
Neutrální prvek | ∀ a ∈ ℕ: a + 0 = a | ∀ a ∈ ℕ: a · 1 = a |
Inverzní prvek | ||
Komutativita | a + b = b + a | a · b = b · a |
Struktura | komutativní monoid | komutativní monoid |
Celá čísla, ℤ (Integers)
.
Celá čísla se skládajíc z čísel množiny ℕ a také záporných čísel. Označení ℤ vychází z německého zahlen - čísla. Oproti přirozeným číslům jsme schopni s celými čísly zaznamenat přírustek či úbytek. Objevem celých čísel se lidem otevřela možnost jednoduchého účetnictví.
Algebraitské vlastnosti celých čísel
Množina celých čísel je uzavřená na operacích (+) a (·). Navíc díky existenci inverzního prvku u sčítání můžeme s celými číslami provádět i operaci odčítání (–). Operace odčítání je z algebraiského pohledu ve skutečnosti sčítání s opačným prvkem.
Neexistuje inverzní prvek vzhledem k násobení a tak ℤ nejsou uzavřena na dělení. Důkazem, že skutečně nemůžeme dělit nám mohou být celá čísla 13
a 7
, kdy u dělení dostáváme racionální číslo, nikoliv celé číslo.
Sčítání | Násobení | |
---|---|---|
Uzavřenost | ∀ a, b ∈ ℤ ⇒ a + b ∈ ℤ | ∀ a, b ∈ ℤ ⇒ a · b ∈ ℤ |
Asociativita | ∀ a, b, c ∈ ℤ: a + (b + c) = (a + b) + c | ∀ a, b, c ∈ ℤ: a · (b · c) = (a · b) · c |
Neutrální prvek | ∀ a ∈ ℤ: a + 0 = a | ∀ a ∈ ℤ: a · 1 = a |
Inverzní prvek | a + (-a) = 0 | |
Komutativita | a + b = b + a | a · b = b · a |
Struktura | abelovská grupa | komutativní monoid |
Racionální čísla, ℚ (Rational number)
.
Využití: Racionalní čísla se dají zapsat jako zlomek a jejich zavedení tedy vyplynulo z počítání se zlomky. Vyjadřují se díky nim snadno počet dílů v celku. Zlomky používali již Egypťané tisíc let před n.l.
Algebraitské vlastnosti racionálních čísel
Stejně jako u celých čísel je množina uzavřená na operacích (+), (–), (·). Malou úpravou můžeme docílit i uzavřenosti na operaci dělení (/), pokud z ℚ vyloučíme číslo 0. Množina s operací · je grupou.
Sčítání | Násobení | |
---|---|---|
Uzavřenost | ∀ a, b ∈ ℚ ⇒ a + b ∈ ℚ | ∀ a, b ∈ ℚ ⇒ a · b ∈ ℚ |
Asociativita | ∀ a, b, c ∈ ℚ: a + (b + c) = (a + b) + c | ∀ a, b, c ∈ ℚ: a · (b · c) = (a · b) · c |
Neutrální prvek | ∀ a ∈ ℚ: a + 0 = a | ∀ a ∈ ℚ: a · 1 = a |
Inverzní prvek | a + (-a) = 0 | |
Komutativita | a + b = b + a | a · b = b · a |
Struktura | abelovská grupa | komutativní monoid |
Tvoří těleso (field).
Proč nám nestačí racionální čísla?
Racionální čísla a reálná obě splňují vlastnost tělesa. Čím se tedy liší? Použijeme-li geometrického znázornění ℝ jako přímky, pak lze požadovat, aby přímka byla spojitá – jinak řešeno množina reálných čísel neobsahuje díry
. Tento požadavek formulujeme jako tzn. axiom úplnosti.
Axiom úplnosti: Každý smršťující se systém uzavřených intervalů, jejichž délky jsou libovolně malé, má neprázdný průnik.
Problém je, že nejde o “pár” čísel, který by šlo doplnit, ale iracionálních čísel je daleko více než racionálních.
Např. délka úhlopříčky ve čtverci o straně délky 1, která jakožto iracionální číslo nelze v ℚ vyjádřit.
Reálná čísla, ℝ (Real number)
Reálné číslo je jakékoliv číslo s libovolným desetiným rozvojem. Jde o množinu, která je sjednocením čísel ℚ a Iracionálních čísel. Využití: reálná čísla definoval Georg Cantor v 19. století.
Algebraitské vlastnosti reálných čísel
Tato množina je uzavřená na operacích (+), (–), (·) a (/).
Sčítání | Násobení | |
---|---|---|
Uzavřenost | ∀ a, b ∈ ℝ ⇒ a + b ∈ ℝ | ∀ a, b ∈ ℝ ⇒ a · b ∈ ℝ |
Asociativita | ∀ a, b, c ∈ ℝ: a + (b + c) = (a + b) + c | ∀ a, b, c ∈ ℝ: a · (b · c) = (a · b) · c |
Neutrální prvek | ∀ a ∈ ℝ: a + 0 = a | ∀ a ∈ ℝ: a · 1 = a |
Inverzní prvek | a + (-a) = 0 | |
Komutativita | a + b = b + a | a · b = b · a |
Struktura | abelovská grupa | komutativní monoid |
Tvoří těleso. Množina ℝ-0 s operací · je grupou.
ℝ*: Rozšířená reálná osa (Extended Real number)
Komplexní čísla, ℂ (Complex number)
Množinu komplexních čísel definujeme jako ,
kde i značí tzv. imaginární jednotku nebo jen imaginární číslo, číslo s vlastností i2=−1. Koeficienty a,b ∈ R popořadě nazýváme reálnou a imaginární částí a značíme je .
Pro dvě komplexní čísla triviálně (s využitím faktu ) platí:
,
.
Komplexní číslo znázorňujeme v tzv. komplexní rovině jako bod o souřadnicích (a, b).
Číslem komplexně sdruženým k z nazveme číslo = a − bi.
Tvoří algebraitskou strukturu [tělesa].
Iracionální čísla
Nedají se zapsat pomocí zlomku, ani pomocí desetinného zápisu protože mají nekonečný neperiodický rozvoj. Např. číslo π.
Na těchto množinách, které jsou v množinovém vztahu ℕ ⊂ ℤ ⊂ ℚ, umíme přirozeně sčítat a násobit, přičemž všechny tři množiny jsou vůči těmto operacím uzavřené.