Heiného věta

@andrea@andrea

Když známe limitu funkce dokážeme z ní odvodit i spoustu limit posloupností. Naopak je to komplikovanější.

Heineho věta (Ekvivalentní definice limity)

lim⁡x→af(x)=c\lim\limits_{x \to a} f(x) = c ⇔ funkce f definována na okolí bodu a (s možnou výjimkou bodu a) a pro každou posloupnost (xn)(x_n) s limitou aa a splňující {xn∣n∈N}⊂Df/a\{x_n|n ∈ N\} ⊂ D_f/{a} platí lim⁡x→∞f(xn)=c\lim\limits_{x \to \infty} f(x_n) = c.

Tuto větu jsme použili při práci s posloupnostmi. Věta také platí v opačném směru, ale pro hledání limit funkcí to není zrovna užitečné, protože bychom museli vyzkoušet všechny možné posloupnosti jdoucí k a, dosadit do f a podívat se, co se stane, než bychom mohli říct něco o limitě f.

Příklad, plynoucí z Hejného věty

Víme, z limit o posloupností, že pro libovolné k ∈ N a pro libovolnou posloupnost ana_n splňující an≥0a_n ≥ 0 a lim⁡x→∞an=α∈<0,+∞)\lim\limits_{x \to \infty} a_n = α ∈ \lt0, +∞) platí lim⁡x→∞ank=αk\lim\limits_{x \to \infty} \sqrt[k]{a_n } = \sqrt[k]{α}

Heineho věta pak implikuje