Frobeniova věta byla pojmenována po německém matematikovi Ferdinadu Frobeniovi (1849-1917), který ji formuloval v 19. století. Tato věta dává do souvislosti řešení soustav lineárních rovnic a koncept hodnosti.
Když máme soustavu m lineárních rovnic s n neznámými, můžeme tyto rovnice ekvivalentně převést na rozšířenou matici soustavy , kde
V tomto článku pak pod slovem soustava označujeme rozšířenou matici soustavy 𝔸, tak i na případnou původní soustavu lineárních rovnic. Jde o to, že je obvyklejší určovat hodnost u matic, nikoli soustavy lineární rovnice. Avšak jako hodnost soustavy lineárních rovnic chápejte jako počet nezávislých rovnic, které lze z nich vytvořit.
Frobeniova věta nám pak říká, že tato soustava
A pak dále, když řešení existuje a určíme si jeho hodnost třeba , potom dokážeme odvodit jak je tato množina velká. Množina řešení má dimenzi tak, že
Tedy lidsky řečeno, u lineárních rovnic může nastat pouze jedna ze tří možností:
- Soustava má jedno řešení. Řešení existuje právě jedno právě tehdy, když platí h(𝔸|𝕓) = h(𝔸) = n
- V případě, že výsledná hodnost soustavy je menší než n, má soustava nekonečně mnoho řešení.
- Soustava nemá žádné řešení, když platí .
Já je podoba řešení?
Popišme si podobu řešení , kde x̃ je tzv. partikulární řešení a S0 je řešení homogení soustavy