Nechť je graf, uvažujme vrcholy a hrany .
Sled (Walk)
Sledem nazýváme takovou posloupnost vrcholů, které spojují vrcholy a
Platí, že pro . O sledu říkáme, že spojuje vrcholy v0, vk.
V prostém grafu můžeme sled popsat jen pomocí vrcholů. Délkou je počet hran.
Pokud jsou uzly , pak sled nazýváme uzavřeným. V opačném případě jde o sled otevřený.
Tah (Trail)
Mějme , tedy pro každé i, j = \{1, … , n} platí, že když , tak už .
Tah je sled, ve kterém se neopakují žádné hrany.
Cesta (Path)
Je to tah a žádné vrcholy se neopakují, tedy pro každé platí, že jestliže , pak už nutně nebo . U orientovaného grafu musí každá cesta postupovat pouze ve směru orientace hran.
Cesta je sled, ve kterém se neopakují vrcholy.
Vzdálenosti mezi vrcholy
d(u, v)
Vzdálenost dvou vrcholů u
a v
v (orientovaném) grafu G je
délka nejkratší (orientované) cesty v G z vrcholu u
do vrcholu v
.
Pokud neexistuje cesta mezi dvěma vrcholy, pak je podle konvence hodnota ∞.
Graf je souvislý, pokud pro každou vzdálenost u a v platí d(u, v) < ∞
Lemma (o zjednodušování sledů):
Pro každý uv-sled existuje uv-cesta stejné nebo menší délky.
Důkaz: Pokud sled není cestou, znamená to, že se v něm opakují vrcholy. Část sledu mezi prvním a posledním výskytem tohoto vrcholu můžeme „vystřihnout“, čímž získáme uv-sled stejné nebo menší délky. Jelikož ubyla alespoň jedna hrana, opakováním tohoto postupu časem získáme cestu.
Důsledek: Nejkratší sled existuje a má stejnou délku jako nejkratší cesta.
Důkaz: Nejkratší cesta je jedním ze sledů. Pokud by tvrzení neplatilo, musel by existovat nějaký kratší sled. Ten by ovšem šlo zjednodušit na ještě kratší cestu.
Důsledek: Pro vzdálenosti platí trojúhelníková nerovnost: .
Ohodnocený graf
V ohodnoceném grafu je každé hraně přiřazeno tzv. ohodnocení, což může být například celé číslo, nebo reálné číslo. E(G) -> R